Tajemství, jak proměnit smutek z konce léta na radost ..
V posledních dnech mi hodně lidí sděluje, jak jsou smutní z toho, že už končí léto a čeká je jen chladný podzim a pak dlouhá zima, zima a chlad.
Chápu, rozumím, soucítím, ... Ale (a to je spojka odporovací), přestože se takový smutek může zdát naprosto přirozený, když všechno v přírodě uvadá a usíná, světla a tepla ubývá, tak přesto - a teď vám prozradím veliké tajemství - přesto je tahle doba nejgeniálnějším darem tohoto světa pro nás, lidi, abychom se mohli konečně dostat k plné radosti své duše. Protože podzim v přírodě je jarem v duši. Ta se chce probudit a to může ve své plné síle jen v tomto období od podzimu do jara. Nikdy jindy.
Týden podzimní rovnodennosti je tím nejideálnějším týdnem v celém roce, protože je prvním týdnem pro probouzení vědomí duše. Nejenže se duše začíná probouzet, ale právě tento týden je ideální pro tzv. očistu duše od všeho, co už nechcete nést, co vám nedělá dobře, nebo od čehokoliv, z čeho nemáte dobrý pocit. S takto očištěnou duší je pak cesta k vánočnímu mysteriu, zimnímu slunovratu a k samotnému jaru obrovskou radostí.
V čem spočívá to tajemství? V moudrosti přírody, která je moudřejší, než bychom si uměli vůbec představit.
Malinko vysvětlím: skončil velký půlroční výdech Země, kdy jsme přijímali dary léta, světlo, teplo, dojímali se nad krásou přírody, odhalovali svá těla, obraceli tváře k nebesům... Jako bychom od jara a po celé léto vydechovali i svou duši ze sebe ven, do světa, do kosmu, blíž a blíž duchovnímu světu. Ano, naše duše je v období léta vně našeho těla a přijímá co nejvíce krásy a nádherných dojmů do sebe. Jsou probuzeny všechny naše smysly, naše tělo, ale duše je jako omámená tou krásou.
Kromě toho také my sami vydechujeme do okolního prostoru svá slova, činy, myšlenky i pocity. Jenže vše, co jsme v létě vydechovali do svého prostoru, do okolí, do vzduchu, to vše naše duše vstřebala, přijala, a to vše budeme nakonec sami nadechovat.
A co chceme nadechovat? Všechno dobré a příjemné, jak jinak. Nechceme nic nepříjemného, viďte. Jenže moudrost přírody spočívá právě v tom, že ponechává člověku svobodu jeho počínání, a v tom je také obsaženo vše, co děláme, říkáme, co myslíme i co cítíme. To vše vydechujeme a zpětně také přijímáme do sebe prostřednictvím své duše.
Tak se to děje nekonečně znovu a znovu, a tak se to dělo i v předchozím půlroce, od jara do této chvíle.
Nyní však začíná velký půlroční nádech. Nádech všeho toho, co Země a duchoví svět vydechoval a my jsme přijali. Nádech všeho toho, co jsme i my sami vydechli do svého životního prostoru.
Proto se někdy v lidech objevují ony zmíněné pocity smutku ze ztráty léta, protože ne-vědomě cítí, že jejich duše přijala i něco negativního a ne-vědomě vnímají, že tento pocit si ponesou do zimy.
Tajemství pokračuje - nevěšte hlavu, nastává totiž podzim, období probouzení duše, a právě v tomto prvním týdnu podzimní rovnodennosti máme jedinečnou možnost v souladu s přírodou započít velký půlroční nádech spolu s očistou své duše.
Jak to udělat? Jednoduše. Jednoduše a snadno, i když může to mít jedno úskalí.
Ona jednoduchost spočívá v tom, že stačí si v meditaci, ideálně v přírodě, nebo kdekoliv, kde nebudete rušeni, představit, jak se ocitáte v nádherné letní přírodě a jste zahaleni svou vlastní duší, jejímž prostřednictvím přijímáte všechny dary léta.
Pozorně vnímejte, jak ta vaše duše vypadá? Jakou má barvu? Formu, možná i vůni?
Pokud zavnímáte něco, co vám není příjemné, nějakou skvrnu, kterou nechcete s sebou pronášet do dalšího půlroku, tak ji jednoduše odstraňte. Jako umíte čistit skvrny na svém oblečení. Může vás napadnout různý způsob, to není podstatné, ale důležité je odstranit tu skvrnu (nebo více skvrn).
Jedno úskalí však existuje - spočívá v tom, že odstranit můžete jen ty skvrny, o kterých víte. Nemůžete vyčistit něco, o čem nevíte, že existuje. Převedeno do jazyka duševního, znamená to, že potřebujete dostat do vědomí onu skutečnost, kterou chcete vyčistit.
Takže pokud narazíte na nějakou skvrnu, zeptejte se v duchu nebo nahlas, CO TO JE? JAKÝ POCIT Z TOHO MÁTE? Může to být například pocit vinyz něčeho, co jste řekli nebo udělali, a nechtěli jste to tak říct nebo udělat. Nebo naopak pocit selháníz něčeho, co jste neřekli a neudělali, a chtěli jste to říct nebo udělat. Nebo cokoliv jiného.
Věnujte tedy velkou a vědomou pozornost obsahu té skvrny a k tomu obsahu se dostanete skrze své pocity. Pak nechejte tu skvrnu jednoduše zmizet, odejít, jakkoliv... ale vědomě a přiznaně. Po té si uvědomte nově svůj pocit, jaký máte ze své očistěné duše.
Nakonec nadechněte ten pocit do celého těla, do každé buňky svého těla a s tímto nádechem jako byste vdechli i celou svou duši do sebe. Jako byste vdechli svou duši se všemi přijatými dary léta do sebe. V tu chvíli můžete vnímat, jak se duše ocitá uvnitř vašeho těla, jak se uvnitř něj začíná probouzet ke své nové cestě za světlem, tentokrát tím vnitřním. Pocítíte, jak duše se ve vás probouzí, chce vstát, i když tělo by možná chtělo více spát, protože smyslové vnímání uvadá podobně jako příroda. A to je jenom začátek onoho magického podzimu, magického probouzení duše.
Tak, žádné velké tajemství, jen další střípek do mozaiky poznání, že příroda je jednak moudrá, ale také velmi laskavá. Nabízí člověku nekonečně znovu a znovu příležitost probudit svou duši v čistém prostoru (těla).
V týdnu podzimní rovnodennosti můžete tuto meditaci opakovat několikrát, ale každopádně se ve vás nastartuje nový životní pocit radosti už poprvé. A ten si ponesete po celou dobu, od podzimu až do jara, protože už víte, že právě nyní jste svou duši probudili a očistili, a teprve od této chvíle se začne více a více probouzet, až k vánocům, tedy k plnému a vědomému zrození světla. Navíc od tohoto týdne můžete vyzařovat a sálat své duševní teplo do chladivého proudu podzimu ku prospěchu svému i všech dalších.
Přeji hodně radosti s čistou duší, a pokud si budete přát plnou meditaci na očistu duše, pak neváhejte a napište mi.
Buďte šťastni
Yvell / Yvetta Ellerová